Je to už něco málo přes rok, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Evropské Unie, Brexit.. V té době jsem byla pracovně v Anglii, ale nejde ani tak o tu dobu, jako o to, co tomu předcházelo a poté následovalo
Samotnému referendu předcházela kampaň. V této měli zástupci obou směrů vysvětlit své postoje. Od počátku to byl nevyrovnaný boj. Do čela kampaně za Brexit se postavil Boris Johnson, bývalý starosta Londýna. V této funkci skončil chvíli před tím a mě napadlo, co asi bude dělat tento charismatický muž s blonďatou hřívou. Často se objevoval v médiích, to mu přeci bude chybět! Ostatně, on médiím taky bude chybět, určitě fungoval spolehlivě, když šlo o to, přitáhnout pozornost. A bylo to tak, stal se hlavní tváří kampaně za Brexit.
Ve své práci v té době jsem byla široko daleko jedina cizinka. Všichni ostatní byli Angličané. Za nejvýraznější považuji 4 sestry, které pro zjednodušení nazvu A, B, C, D, je to od nejstarší po nejmladší. Hlavně díky nim, jsem byla nucena celou tu kampaň sledovat. Nemám ráda štvavé kampaně, dle možností je nesleduji, zde jsem však neměla úniku. Kromě televize, rádia si ještě předčítaly z Daily Mail, to je snad nejhorší bulvárové periodikum, co jsem viděla. Tady mě napadá, jestli jsem ta pravá, která toto může posoudit, protože bulvár nečtu, takže já vlastně toho o něm moc nevím. Boris Johnson byl v Daily Mail v té době prakticky denně. Mnohdy přes celou hlavní stranu s ohromnýma nápisama. S otevřenou pusou, rozevlátou patkou a zvednutou rukou zatnutou v pěst. Když nevolíš Brexit, pak nejsi dobrý Brit, nebo zrazuješ odkaz generací, či poškozuješ svoje spoluobčany. Moc argumentů nebylo, jen manipulace, výhružky, zastrašování. Ještě nikdy jsem nezažila takhle agresivní a manipulativní kampaň. Možná je to i tím, že je nesleduji.V televizi Boris Johnson na lidi křičel - řval, “musíte jít volit a musíte volit Brexit, protože když to neuděláte, příští generace vám to budou mít za zlé...” Už ani nevím, čím vším jim vyhrožoval. Oproti němu vcelku slušný a uhlazený Cameron neměl moc šancí. Město bylo oblepeno letáky s manipulativním textem ve smyslu, že dobrý Brit volí Brexit. Situace byla taková, že Boris Johnson hřímal a křičel a ostatní křičeli s ním. Ti, co měli jiný názor, se báli mluvit. Se stoupenci Brexitu se to stejně nedalo, oni nebyli ochotni jiný názor ani vyslechnout o zapojení rozumu nemluvě.
A v této situaci jsem se nacházela. Sestry byly rozdělené. 2 chtěly setrvání v Unii a 2 byly pro Brexit. Manžel sestry A byl zaměstnancem významné Německé firmy, ta byla pro setrvání v Unii. Sestra B byla fanaticky pro Brexit. Ta si dokonce stoupla před televizi a sekundovala Borisu Johnsonovi. Také zvedala ruku se zatnutou pěstí. “Jo, dobře to říkáš...!” Pro tu já jsem byla něco jako otrok na bavlníkové plantáži. Sestra C to viděla rozumně, ikdyž jí ta kampaň ovlivňovala, dokázala si dát pro a proti a zvážila, že ona ráda cestuje a také si volnost přeje i pro svou dceru. Ta volila setrvání. Sestra D byla rozhodně pro Brexit. Zpočátku spolu diskutovaly, ale jak postupem času sestry A a C zmlkly. Jednou sestra B řekla, že je potřeba, aby odtáhli. Myšleno lidé z Východní Evropy. Tak jsem jí řekla, že půjdu. “Ty ne, to není proti tobě!” “Já vím, že to není proti mě, je to proti lidem, jako jsem já.” Prý to vidím špatně, ale vysvětlení jsem se nedočkala. Také jsem prý nerozuměla tomu, že tito lidé - myšleno Poláci, Slováci, Češi, Rumuni, Maďaři a všechny pobaltské národy, berou Angličanům práci. Kontrovala jsem tím, ať přivedou nějakého Angličana, který tam s nimi bude pracovat a já mu ráda svoje místo přepustím. To se prý opravdu netýká mě ani mého pracovního místa. To bylo ode mě alibistické, dobře jsem věděla, že to už zkusily, ale nikdo tam nevydržel. O jaká místa se tedy jedná? Ve skladech? U pokadny v Tescu? Jsou probémem studenti na letních brigádách na farmách při sklizni? Ano, jsou, protože pracují za mzdu, za kterou by žádný Angličan nepracoval. A protože to dělají, zaměstnavatelé nechtějí platit víc a to by měli, protože pracovat za minimálku je nedůstojné. Předesílám, že ta je cca 7 liber, momentálně je kurz libry asi 30,- Kč, v té době to bylo 38,- Kč. Vrátili jsme se zpět k těm farmám. Zeptala jsem se, kde si myslí, že třeba farmáři vezmou peníze na ty vyšší platy. Jedině tím, že zdraží produkty. Sestru B jsem evidentně zaskočila, ale natolik věřila své věci, že po chvíli přemýšlení mi řekla, že to bude jedině dobře, že potraviny jsou levné, že lidé si rádi připlatí. Za tu svobodu to stojí. Sestra D, prokazatelně nejinteligentnější, mi vysvětlila, že je to proti těm, co přicházejí kvůli štědrému sociálnímu systému a čerpají dávky. No jo, odpověděla jsem, ale na to by přeci stačilo jenom změnit vnitřní zákon. Vedle mojí kamarádky je domek, kde bydlí rodina s 15 členy, všichni jsou z Pákistánu, prý tam žijí už 10 let a nikdy nikdo z nich nepracoval. To prý je v pořádku. Pákistánci (Indové, Nigerijci, Filipínci,..) jim nevadí. Ovšem u Čechů to v pořádku není.
Po výsledku referenda se radovala jen sestra D. Sestra B řekla, že to nečekala, že to ostatně snad ani nechtěla, že to referendum jenom mělo ukázat Bruselu, co by eventuelně mohlo nastat a aby dali Anglii víc svobody. Požádala jsem sestry, zda se mohu na chvíli vzdálit, že musím jít na internetbanking a ihned si poslat domů nějaké peníze, dokud má libra ještě nějakou hodnotu. Všechny zmlkly a dívaly se na mě. Proč by jí neměla mít? No, přeci logicky, kdyby se zamyslely, také by na to došly. Další sprcha následovala v příštích dnech. Všichni se obraceli na Borise Johnsona s tím, co teď bude dál a on s milým úsměvem do kamery řekl, “Já si těď konečně beru dovolenou, moje mise je splněna a jiné ambice nemám:” Odmítl se postavit do čela těch, kdo budou Brexit realizovat. Také v televizi občanům vysvětlil, že patrně špatně pochopili jeho slova, když říkal, že ty peníze, co Británie odvádí to Unie půjdou do zdravotnictví. Tak to prý rozhodně nemyslel, že všechny a hned, prý myslel, že by časem mohlo být na zdravotnictví víc peněz. To a pád libry bezprostředně po referendu, byl pro obyčejné zmanipulované lidi dost šok a asi i pro to okamžitě vznikla petice za nové referendum. Z toho, co bylo bezprostředně poté, mě zaujal ještě jeden článek. Take v Daily Mail, takže beru jeho vypovídající hodnotu s rezervou. Byl na téma, kdo to všechno financoval, všechny ty televizní spoty, ty první stránky v novinách, ty tuny letáků. Přihlásil se k tomu jistý miliardář. Prý ho to stálo hodně moc peně a i to negativně ovlivnilo jeho obchody, ale že prý mu to nevadí, on ty peníze měl a rád je vynaložil na - z jeho hlediska, dobrou věc. To byl jeho nápad angažovat Borise Johnsona a je rád, že to byla dobrá volba. I to byl pro sestry dost šok. Tolik Borisu Johnsonovi věřily! A on byl najatý, jak to mohl tak přesvědčivě prezentovat? Předvedla jsem jim, že na tom nic není. Komunikaci i rétoriku jsem učila, tak jsem jim předvedla modelovou situaci takového projevu. Předvedla jsem jim, že je v podstatě jedno o čem mluvím, hlavně to musí být hodně nahlas a doprovázeno gesty. Koukaly na mě a jediné na co se zmohly, bylo, že jsem dobrá. Zjevně netušily, že zapálení pro věc se dá nacvičit.
Británie je ekonomicky silná země, takže vše pokračovalo určitou setrvačností. Jen začaly politické tanečky a běžní lidé, kteří se nechali zmanipulovat byli rozčarovaní. Teď, po roce, se oslabená libra pomalu začíná projevovat. Nenápadně je tu všecko dražší, také jsem se setkala se zavíráním některých provozoven. Lidé, zejména ti starší, mi říkají, že volili Brexit, ale že něměli ty správné informace, že všecko je jinak a dokonce jsou i tací, kteří toho litují. V práci, kterou tady dělám, bylo pravidelně poptáváno kolem 700 zaměstnanců. Nyní je to kolem 8 000 a to samé i v jiných profesích, které dělávali cizinci, jež oni nazývají východní mor (eastern plague). Setkala jsem se tu s rasizmem, ale to byl jen ojedinělý příklad. Já jsem tu obklopena dobrými lidmi, ostatně i sestry jsou velmi výrazné osobnosti a vztahy jsme měly dobré. V každém případě hodlám oprášit němčinu a podstatně si zlepšit svou francouzštinu.
