Očima Češky v Anglii II - Den otevřených zahrad
Ještě než jsem před X lety přišla do Anglie za prací, byla jsem tu několikrát na návštěvě svých přátel. Z toho jsem si naprosto nemohla udělat obrázek o životě zde. V rámci přípravy jsem tedy začala sledovat anglické filmy a seriály. Naprosto mě uchválil Červený trpaslík, ale tam toho o aktuálním životě moc není. Jistě, pane ministře, se také odehrává v uzavřeném prostoru. No a pak tu byly Vraždy v Midsomeru. Nejprve jsem si myslela, že jsou situovány někam do padesátých let, ty šedivé domy, styl oblékání, způsob života. Z omylu mě vyvedlo to, že používají mobily, internet a mají velice moderní auta. Pamatuji se na jeden díl, kde se vraždilo kvůli zahradě. Pamatuji se na to proto, že tam jsem se poprvé setkala s pojmem “Den otevřených zahrad”. Podstata je v tom, že jeden den v roce lidé otevřou své zahrady a kdokoliv se může přijít podívat a třeba načerpat i inspiraci. Také chodí komise, která hodnotí, která zahrada je ten který rok nejlepší. Dívala jsem se na ten díl a říkala jsem si, že to scénárista snad přehnal. No a teď jsem zjistila, že ani moc ne.
V místě, kde působím, se takový “Den otevřených zahrad” konal, Dostali jsme vstupenky darem, tak se sluší jít. Ke vstupenkám byla mapa, popis zahrady, její filozofie, údaje o majiteli. Vypadalo to asi takto: Manželé Peter a Jane xx si splnili svůj sen a zahradu upravili do stylu příměstské (venkovské, zámecké,..) zahrady padesátých (dvacátých, šedesátých,....) let s tím, že zachovali původní opičí strom (nevím jak se jmenuje oficiálně) a jemu přizpůsobli prostor okolo. Zahrady byly viditelně označené barevnými balónky a kdokoliv mohl vejít. Lidé ve svátečních oděvech chodili od jedné ke druhé, uvnitř si prohlíželi všecko do nejmenších podrobností. Za vchodem vítali návštěvníky majitelé, také svátečně oblečení. Ty zahrady byly prostě nádherné. Jako ostatně většina zahrad na anglickém venkově. Základem je pravý nefalšovaný anglický trávník. To jest trávník na velice pevném podkladě, kde se nikde neboříte a každá travička je stejně dlouhá. Vzpomněla jsem si na jeden vtip, kde se ptají Angličana, jak se docílí takový trávník. On odpoví, že to je jednoduché, stačí prostor zorat, zasít trávu, pořádně uválet a potom to 200 let pravidelně sekat. Pravidelné sekání je zřejmě moc důležité. K nám sem dochází zahradník každé dva týdny na posekání trávy. Dvakrát do roka upraví keře, v létě jen tak symbolicky a v zimě udělá radikání údržbu. Náš zahradník moc nemluví, ale své dva svalnaté pomocníky má tak zorganizované, že za půl hodiny je všecko uděláno.
Trávníky byly na všech zahradách, které jsme viděli, naprosto perfektní. Také ostatní rostliny byly v bezvadném stavu. Co kvetlo, tak to kvetlo naplno, co odkvétalo, to bylo ostříháno. Já jsem si nostalgicky vzpomněla na svou zahradu v Čechách, kde touto dobou bude tráva asi půlmetrová, o kopřivách, které se samopěstují v rohu, ani nemluvě.
Výrazným prvkem na anglických zahradách, jak jsem pochopila, jsou mimo rostlin také doplňky. Skoro všude byly nějaké altánky a prostory na venkovní posezení. Mimo to jsem ještě viděla kamennou lavičku, jejíž nohy byly sošky veverek, pítka pro ptáky, žabí pár, sedící na lavičce pod jedním z těchto pítek, plechového páva, sovu, vážku a spoustu dalších sošek a plastik. Dokonce i jednu lišku, která byla vyvedená jako živá. Na jedné zahradě se majitelé snažili zakrýt zahradní vířivku a moc ocenili, že jsem si jí všimla. My zde na zahradě máme sošku kočky, veverky a nějakého bůžka. Ovšem tahle zahrada, ačkoliv je velice hezká, by na otevření nebyla. V jedné zahradě měli malé zahradní jezírko. Někde v nich chovají takové ty červené ryby, Tady nic nebylo, prý zatím. Zato u jezírka byla cedule “Pozor, hluboká voda”. Jezírko mohlo mít tak maximálně 1 metr čtvereční a hloubku bych odhadla asi 30 cm, možná maximálně 50 cm. Zeptala jsem se na důvod té cedule. Takže prý anglické “HEALTH AND SAFETY”, to je něco jako naše bezpečnostní podmínky, ukládají, že pokud chtějí vodní plochu v osobním vlastnictví zpřístupnit veřejnosti, musí jí označit výstrahou. Co by se stalo, kdyby se tam utopil negramotný či krátkozraký člověk, to netuším.
Jako opravdový problém mnohých zahrad vidím to, že tyto jsou špatně přístupné pro lidi na invalidním vozíku. No, ale jak znám Angličany, tak až to bude aktuální, oni to rozhodně pořeší.
Marketa Kadhi
Německy snadno a rychle - aneb o vděčnosti
Ačkoliv bydlím kousek od německých hranic, němčině jsem se celý život vyhýbala. Vzhledem k příhraničnímu styku jsem nějakým výrazům přeci jenom neunikla, ovšem zdaleka to nebylo dostačující.
Marketa Kadhi
Telefonát - aneb jen se tak vypsat z pocitů
Zazvonil mi telefon, číslo bez identifikace volajícího. Ten hovor jsem přijala. Pán se představil jménem, hodností a že je z policie jistého města. Omlouval se, že sám neví, komu volá. Byl zdvořilý a určitě to nebylo jednoduché.
Marketa Kadhi
Očima Češky v UK - návrat, aneb o královské rodině se nežertuje
Po půl roce jsem se vrátila do UK, Vcelku se tu toho moc nezměnilo. Přiletěla jsem v době, kdy se zrovna narodil sedmý následník trůnu, vrcholily debaty o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a libra mírně posílila.
Marketa Kadhi
Švýcarský Velký bratr
S Velkým bratrem je to tak, že si jeho přítomnost uvědomíme v té nejnečekanější situaci, nejen ve formě kamer na ulicích, v restauracích a skenování naší činnosti na internetu.
Marketa Kadhi
Setkání se starostou
Po více než šesti letech v Anglii jsem se vrátila zpátky do České republiky - tedy domů. Těšila jsem se, to ano, jen je otázka, co tu budu dělat, myšleno čím se tu budu živit. A tak začala má pracovní anabáze.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii X - Na závěr
Moje mise v Anglii končí a tak také končím své postřehy z ostrova. Co říci na závěr o této krásné zemi? Něco o Londýnu, o jejich gastronomii, nebo o lidech? Prožila jsem tu hezké chvíle a třeba se sem vrátím.
Marketa Kadhi
Zákon o léčivech - Paragraf 83, odstavec 3 kontra odstavec 2
V poslední době jsem si všimla, že se hodně lidí vymezuje proti hypotetickým problémům, které teoreticky mohou, ale také nemusí nastat. Národ je zabaven a legislativa si mezi tím v tichosti dělá co chce.
Marketa Kadhi
Světlo na škorpióny
Již jsem psala, že můj manžel pochází z jisté země od Středozemního moře. Jezdíme tam docela často, čas trávíme s jeho rodinou v jejich domku v jedné vesnici. Vůbec mě nenapadlo, že je to mezi škorpiony.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii IX - Státní svátek v Čechách
V Anglii jsem potkala hodně zajímavých lidí a k napsání blogu mě přimělo až setkání s Denisem a Dorothy. Denisovi je 95 let a jeho manželce Dorothy prý asi o 6 méně. Letos jsou spolu 65 let
Marketa Kadhi
Masturbační výzkum
Ačkoliv zprávy cíleně nesleduji, přesto se snažím zůstat v obraze. Za tímto účelem si čtu zprávy na internetu. Některé mě překvapí, ovšem většinu hned zapomenu. Zpovzdálí tak sleduji, čím národ žije.
Marketa Kadhi
Napříč prostorem a časem
Slovní spojení “Napříč prostorem a časem” jsem si vypůjčila z mého oblíbeného seriálu Červený trpaslík. Tam se sice jednalo o souboje, ale nemusí jít jen o ně.
Marketa Kadhi
Jak jsem realizovala facebookové výzvy
Facebook je silný fenomén naší doby. Čas od času se tam objeví nějaká výzva - Sdílejte,... Pomožte,... Zaplaťte,... Podepište,... Zúčastněte se,... Obvykle mě tato sdělení ponechávají chladnou, ačkoliv existují výjimky.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VIII - Bazény
V Anglii je hodně věcí podobných jako u nás a hodně věcí je jiných. Některé vnímám pozitivně, jiné méně.
Marketa Kadhi
Když vtip se stane skutečností
Možná jste viděli ten vtip, jak stará babička sedí na gauči a její stařičký manžel shrbený a o holi, oblečen do kabátu, odchází z místnosti a říká jí: “Ráno mě nečekej, cestou z noční se stavím u doktora pro léky.”
Marketa Kadhi
Půlnoční vlak
Úroveň Českých drah je nepochybně na vyšší úrovni než byla před pár lety. Já to tak vidím, ikdyž se mnou třeba nebude někdo souhlasit. Papír na toaletách, přiměřeně čisto, lepší dojezdové časy a neuvěřitelně slušní průvodčí,.....
Marketa Kadhi
Den "blbec"
Možná to znáte také, Skoro každý má někdy den, kdy se nic nedaří a nepříjemnosti se hromadí a málo kdy zůstane jen při jedné.
Marketa Kadhi
Prodala jsem dům
Bylo to snad jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale stalo se. Prodala jsem dům, který jsem zdědila po rodičích a kde jsem prožila většinu svého dosavadního života.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VII - Svědkové Jehovovi
Není jich zas tak moc, ale jsou po celém světě, tak proč jsem byla překvapená, když dorazili i do naší vesnice? Asi proto, že se jedná o vesnici nejvesnicovatější a my bydlíme v části, která je i na místní poměry dost odlehlá.
Marketa Kadhi
Prosím tě, už mi nevolej
Moderní technologie výrazně usnadnily komunikaci mezi lidmi. Doba, kdy na návsi nebo na sídlišti byla jedna telefonní budka, je naštěstí nenávratně pryč. A tak se v této souvislosti objevují i některé patologické faktory.
Marketa Kadhi
Reklamy
Tématu reklam odolávám velmi dlouho. Předpokládám, že vše už bylo řečeno. Jsou dobré, lepší a pak také absolutní škvár. Jen jsem zvědavá, kam až tento fenomén zajde.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x