Očima Češky v Anglii III - Není nutné všemu rozumět

Jsou věci mezi nebem a zemí, které nechápu a takových nás je mnoho. A potom jsou věci, které nechápu jenom já, které se však dějí, někdo je vymyslel, realizoval a nějakým způsobem fungují.

Toto je o lidech, kteří jsou do ciziny bez základních jazykových znalostí.

Moje rozhodnutí odjet pracovat do Anglie, ačkoliv mělo své důvody, tak bylo naprosto spontání. Nicméně jsem se na to připravila. Anglicky jsem se učila od 10 let, přesto mi chyběla praxe v anglicky mluvící zemi, kde jsem kromě krátkých návštěv vlasně vůbec nebyla. No, dobře, to se určitě poddá a já se rozmluvím. Nastřádala jsem si určitou hotovost, abych měla do začátku. Na netu jsem se dočetla, že by měla být asi ve výši 3 platů. Takovou nějakou sumu jsem si připravila. Poslala jsem pár životopisů na vybrané agentury. Odpověděly mi vlastně všechny. Poté jsem absolvovala několik telefonátů z Anglie, které byly v podstatě jen jakýmsi testem mé jazykové úrovně. Po prvním telefonátu jsem si řekla, že to odpískám a zůstanu doma. Z hovoru jsem získala jen nejasné tušení o čem se hovořilo, ale zřejmě se mi podařilo správně reagovat na kontrolní otázky, Mimo to, ta paní, co se mnou hovořila, byla velice milá. A že prý mě zaměstnají. Po traumatu z prvního telefonátu jsem již další odmítala s tím, že už zaměstnání mám. Odjela jsem do Anglie a první týden byl jazykově hodně náročný. Stále jsem myslela jen v češtině. Dostala jsem se přes to. Ovšem naprosto nechápu, jak se někdo může vydat do cizí země bez základních jazykových znalostí. Nemyslím na výlet, nebo na dovolenou, ale žít tam, pracovat a existovat. Rozumím studentce, která povídala, že po 8. lekci pro samouky se do Anglie. Shledala další samostudium jako kontraproduktivní. Bylo jí 20, tak to je cenná zkušenost. Ale co ti ostatní?

Jeden známý se mě ptal na mé zkušenosti z Anglie a povídal, že uvažuje o tom, že prodá byt, vezme manželku a syna a pojedou tam žít. Co bude dělat, to neví, anglicky neumí, ale syn (10 let) se učí ve škole, kde bude bydlet to taky neví. No, nakonec to nerealizoval a teď už asi ani nebude. Tak tomuto uvažování já vážně nerozumím.

Co se našich lidí týče, tak ještě nerozumím tomu, že stále se najdou jedinci, kteří jsou schopni zaplatit agentuře za zprostředkování práce. Bylo o tom tolik reportáží, článků v novinách i na internetu, že mám pocit, že tomu nikdo nemohl uniknout. Všude je uvedeno, že za zprostředkování práce platí zaměstnavatel

Vrátím se zpátky k tomu jazyku. Když jsem v rámci své pracovní činnosti šla něco  vyřídit na místní sociálku, překvapil mě veliký plakát, kde bylo v mnoha různých jazycích napsáno asi toto: “Vážený pane/paní, pokud nehovoříš anglicky, ukaž úředníkovi na této tabuli na jazyk, kterým jsi schopen komunikovat a on pro tebe zařídí tlumočníka”. Něco takového jsem viděla poprvé v životě. Naprosto, ale naprosto nechápu, proč člověk v cizí zemi, kde požaduje nějaké výhody, si nemá tlumočníka obstarat sám. Jistě, mohou být výjimky, kdy je potřeba jedincům pomoci, ale nabízet tuto službu plošně? Můj manžel je cizinec a cokoliv si potřebuje na úřadech v ČR vyřídit, tak musí přes jím placeného certifikovaného tlumočníka. V Anglii stačí ukázat na příslušný řádek a úředník se už postará. Další věc je zprostředkovaný tlumočník. Ano, to je bezesporu výhoda, nemusí se platit, orientuje se v problematice. Jenže jaká je jistota, že přeloží vše co nejlépe pro mě? Já vím, že toto jsou vesměs lidé vysokého morálního kreditu, ovšem v některých vyjimkách může platit “koho chleba jíš, toho píseň zpívej”. Když to beru ze svého pohledu, tak já, kdybych někde v cizině něco chtěla po úřadech, volila bych tlumočníka, kterému mohu důvěřovat a který bude výhradně na mé straně. Když to takhle rozvádím, dochází mi, že to může být vlastně docela dobrá taktika těch úřadů. V devadesátých letech jsem neoficiálně tlumočila pro jednoho zahraničního podnikatele při jeho obchodních jednáních. Na těchto jednáních byl přítomen i oficiální tlumočník a i sám podnikatel absolvoval několik lekcí češtiny. Velice dobře věděl co chce, tedy se jistil. Chápu, že kdyby tlumočníky nechali na lidech, tito by si sehnali někoho kdo je laciný a kde by nebyla záruka, že by pochopil a tlumočil správně. No, mají to tak, ledacos nechápu a vlastně ani nemusím všemu rozumět.

V souvislosti s přistěhovalci do Anglie a se servisem pro ně, mě napadá jistá paralera. Připadá mi to, jako kdyby třeba moje sousedka vždy v sobotu pekla buchty. Já vím, že je má a že ráda nabídne, tak k ní budu vždycky v sobotu chodit. Pak tam začnu chodit i s dětmi, s babičkou, s tetou, no ale teta je diabetička a sousedka se nabídne, že buchty pro tetu udělá extra se sladidlem. Myslím, že to by žádná sousedka neudělala. A kdyby, tak mě by to bylo hodně podezřelé, co tím sousedka sleduje? Prosím, já jsem vypočítavá a zneužívám její pohostinnosti, ale proč ona to nezarazí? Je tak slabá, nebo neschopná, nebo bude za to něco chtít? Já jsem smířená s tím, že nemusím všemu rozumět.

Další věc, které moc dobře nerozumím, je zdejší vesnice. Na internetu jsem si našla, že je tu asi 2500 obyvatel. Tedy větší vesnice a docela pěkná se dvěma kostely. Potud dobré, co mě ovšem zaráží je, že v této vesnici je pobočka banky, dva supermarkety, asi 3 rychlá občerstvení, 3 restaurace, 1 kavárna, 2 prodejny květin, 3 bazary a spousta dalších zajímavých obchodů. Například krámek s domácími potřebami, s dárkovými předměty, s drahou keramikou a bytovými doplňky, autosalon Mercedesu, farmářská zelenina, počítače a servis počítačů, provozovna která se jmenuje “Kancelářské služby”, kam chodím tisknout. Dále je zde pošta, 2 čistírny, 4 holičství, 2 optiky, 2 nehtová studia, veterina, opravna obuvi, dentální klinika, chiropraktik a můj oblíbený krámek Pins and Needles kde prodávají šicí potřeby a vlnu. Zapomněla jsem na 5 realitek a asi i na nějaké další malé obchůdky, To je všechno pěkné, co ale naprosto nechápu, jak se tyto všechny obchůdky a služby v této oblasti uživí. Jak mohou existovat? Nejbližší větší město je vzdáleno asi 5 km a to ještě větší asi 8 km. Další podivuhodností z mého pohledu je zdravotní středisko se 4 praktickými lékaři a laboratoří. Znovu podotýkám, že je zde asi 2 500 obyvatel. Jak mohou všechny tyto provozovny existovat? Každopádně to funguje a tak klobouk dolů. Sice tomu nerozumím, ovšem oceňuji. Nemusím všemu rozumět, hlavně že to tak je v pořádku.