Očima Češky v Anglii VII - Svědkové Jehovovi
Bydlíme hned za zatáčkou, takže když jsem z okna zahlédla dva muže, jak míří k rovnou k nám, byla jsem zvědavá o co jde. K nám se totiž většinou jezdí autem. Vlastně kromě listonoše sem nikdo pěšky nechodí a i on má auto někde na kraji osady. Oba muži vypadali solidně, byli svátečně oblečeni, oholeni, zkrátka působili velice seriózním dojmem. A rovnou k nám. Co chtějí? Kdo jsou?
“Dobrý den, můžeme si promluvit o životě.......” povídal ten starší a už se hrnul do dveří. Ten mladší zůstal venku. Tomu mohlo být tak 35 a u toho druhého si nedovolím hádat. Věk nad 60 nikdy netypuji.
Zastoupila jsem vchod, protože mi situace začínala být jasná. Doma bych hned dveře zabouchla, ale tady jsem v Anglii, tady se lidé vyhazují slušně a mimo to jsem si nebyla jistá.
“Kdo jste? Je slušné se nejprve představit.”
“Jsme Svědkové Jehovovi.” odpověděl ten starší a já jsem se musela začít smát. Ne naplno, ale i tak to bylo nakažlivé a začal se smát i mladší muž. Tomu, co se mnou hovořil, sice koutky cukaly, ale snažil se zachovat klidně.
“Znáte to? Já bych vám to rád přiblížil.”
“Ne, to opravdu ne, děkuji”
“Ta tu máme takový letáček, můžu vám ho tu nechat, tam si můžete všechno přečíst.” stále se snažil, zatímco já a jeho mladší společník jsme se smáli.
“Přeji vám hodně úspěchů jinde” přestala jsem se smát naplno, protože vím, že oni jsou trénováni na různé argumentace.
Kdysi jsem měla kolegu, který byl Svědek Jehovův. Byli jsme v jedné kanceláři a já jsem ho činila velmi smutným tím, jak jsem se nepokrytě řítila do pekla. Kolegu jsem měla docela ráda, byl chytrý, vzdělaný a náboženství mu v jeho případě moc pomáhalo jít životem, neboť byl tělesně postižený. Jednou byl na takovém školení jak odpovídat a jak reagovat na různé argumentace. Zkusil to na mě, dostala jsem ho na třetí otázce. Pak to zkusil ještě jednou a tam to bylo asi na páté otázce. Vzdal to se mnou, nicméně mi o tomto společenství vysvětlil vše.To už je ovšem pár let zpátky.
Starší pán stál ve dveřích a kdybych je chtěla zavřít, musela bych mu přibouchnout nos. Nevzdával se lehce.
“Víte, na světě je spousta utrpení” no, tak to byl argument tak právě pro mě, která jsem byla trénovaná kolegou.
“To mi je jedno” odpověděla jsem, čemuž nemohl uvěřit.
“Jedno? Vám je jedno, že lidé ve světě trpí?” “Ano”
“Jak vám to může být jedno?” divil se upřímně, zatím co mladší se stále culil.
“Já ty lidi neznám a pochybuji, že oni znají mě, také si myslím, že se s nimi ani nikdy nesetkám a pokud ano, budu to řešit poté.” mladší muž si zakryl ústa a musel se otočit. Tomu staršímu zůstala ústa otevřená. Zavřel je a začal couvat ze dveří. Rozloučili jsme se a oni pokračovali k dalším domům.
Zajímavé na celé věci je to, že jakmile řekli, že jsou Svědkové Jehovovi, já jsem se musela začít smát. A smál se každý, komu jsem o tom řekla.
“Představ si, měli jsme tu návštěvu!” “Koho?” “Svědky Jehovovy” “Hahahahaha”
Takovýchto reakcí bylo několik. U nás, myslím tím v Čechách, nevím o tom, že by jejich návštěva někoho takto pobavila.
Anglie je zkrátka Anglie.
Marketa Kadhi
Německy snadno a rychle - aneb o vděčnosti
Ačkoliv bydlím kousek od německých hranic, němčině jsem se celý život vyhýbala. Vzhledem k příhraničnímu styku jsem nějakým výrazům přeci jenom neunikla, ovšem zdaleka to nebylo dostačující.
Marketa Kadhi
Telefonát - aneb jen se tak vypsat z pocitů
Zazvonil mi telefon, číslo bez identifikace volajícího. Ten hovor jsem přijala. Pán se představil jménem, hodností a že je z policie jistého města. Omlouval se, že sám neví, komu volá. Byl zdvořilý a určitě to nebylo jednoduché.
Marketa Kadhi
Očima Češky v UK - návrat, aneb o královské rodině se nežertuje
Po půl roce jsem se vrátila do UK, Vcelku se tu toho moc nezměnilo. Přiletěla jsem v době, kdy se zrovna narodil sedmý následník trůnu, vrcholily debaty o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a libra mírně posílila.
Marketa Kadhi
Švýcarský Velký bratr
S Velkým bratrem je to tak, že si jeho přítomnost uvědomíme v té nejnečekanější situaci, nejen ve formě kamer na ulicích, v restauracích a skenování naší činnosti na internetu.
Marketa Kadhi
Setkání se starostou
Po více než šesti letech v Anglii jsem se vrátila zpátky do České republiky - tedy domů. Těšila jsem se, to ano, jen je otázka, co tu budu dělat, myšleno čím se tu budu živit. A tak začala má pracovní anabáze.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii X - Na závěr
Moje mise v Anglii končí a tak také končím své postřehy z ostrova. Co říci na závěr o této krásné zemi? Něco o Londýnu, o jejich gastronomii, nebo o lidech? Prožila jsem tu hezké chvíle a třeba se sem vrátím.
Marketa Kadhi
Zákon o léčivech - Paragraf 83, odstavec 3 kontra odstavec 2
V poslední době jsem si všimla, že se hodně lidí vymezuje proti hypotetickým problémům, které teoreticky mohou, ale také nemusí nastat. Národ je zabaven a legislativa si mezi tím v tichosti dělá co chce.
Marketa Kadhi
Světlo na škorpióny
Již jsem psala, že můj manžel pochází z jisté země od Středozemního moře. Jezdíme tam docela často, čas trávíme s jeho rodinou v jejich domku v jedné vesnici. Vůbec mě nenapadlo, že je to mezi škorpiony.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii IX - Státní svátek v Čechách
V Anglii jsem potkala hodně zajímavých lidí a k napsání blogu mě přimělo až setkání s Denisem a Dorothy. Denisovi je 95 let a jeho manželce Dorothy prý asi o 6 méně. Letos jsou spolu 65 let
Marketa Kadhi
Masturbační výzkum
Ačkoliv zprávy cíleně nesleduji, přesto se snažím zůstat v obraze. Za tímto účelem si čtu zprávy na internetu. Některé mě překvapí, ovšem většinu hned zapomenu. Zpovzdálí tak sleduji, čím národ žije.
Marketa Kadhi
Napříč prostorem a časem
Slovní spojení “Napříč prostorem a časem” jsem si vypůjčila z mého oblíbeného seriálu Červený trpaslík. Tam se sice jednalo o souboje, ale nemusí jít jen o ně.
Marketa Kadhi
Jak jsem realizovala facebookové výzvy
Facebook je silný fenomén naší doby. Čas od času se tam objeví nějaká výzva - Sdílejte,... Pomožte,... Zaplaťte,... Podepište,... Zúčastněte se,... Obvykle mě tato sdělení ponechávají chladnou, ačkoliv existují výjimky.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VIII - Bazény
V Anglii je hodně věcí podobných jako u nás a hodně věcí je jiných. Některé vnímám pozitivně, jiné méně.
Marketa Kadhi
Když vtip se stane skutečností
Možná jste viděli ten vtip, jak stará babička sedí na gauči a její stařičký manžel shrbený a o holi, oblečen do kabátu, odchází z místnosti a říká jí: “Ráno mě nečekej, cestou z noční se stavím u doktora pro léky.”
Marketa Kadhi
Půlnoční vlak
Úroveň Českých drah je nepochybně na vyšší úrovni než byla před pár lety. Já to tak vidím, ikdyž se mnou třeba nebude někdo souhlasit. Papír na toaletách, přiměřeně čisto, lepší dojezdové časy a neuvěřitelně slušní průvodčí,.....
Marketa Kadhi
Den "blbec"
Možná to znáte také, Skoro každý má někdy den, kdy se nic nedaří a nepříjemnosti se hromadí a málo kdy zůstane jen při jedné.
Marketa Kadhi
Prodala jsem dům
Bylo to snad jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale stalo se. Prodala jsem dům, který jsem zdědila po rodičích a kde jsem prožila většinu svého dosavadního života.
Marketa Kadhi
Prosím tě, už mi nevolej
Moderní technologie výrazně usnadnily komunikaci mezi lidmi. Doba, kdy na návsi nebo na sídlišti byla jedna telefonní budka, je naštěstí nenávratně pryč. A tak se v této souvislosti objevují i některé patologické faktory.
Marketa Kadhi
Reklamy
Tématu reklam odolávám velmi dlouho. Předpokládám, že vše už bylo řečeno. Jsou dobré, lepší a pak také absolutní škvár. Jen jsem zvědavá, kam až tento fenomén zajde.
Marketa Kadhi
Jak jsem si myslela, že ho znám
Máte kamarády, známé, myslíte si že je znáte a pak nastane situace, kdy zjistíte, že vlastně nevíte vůbec nic.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x