Očima Češky v Anglii IX - Státní svátek v Čechách
Denis je štíhlý, urostlý muž a přišel navštívit svého staršího (!) bratra. Tedy přijeli i s Dorothy autem. Hned si postěžoval, že je bohužel odkázaný na Dorothy, protože on už musel s řízením přestat. Nesl to nelibě, ale doktor mu údajně odmítl dát potvrzení. Prý mohl, ještě alespoň na léto, jenže s ním nebyla řeč. Dorothy byla někde za rohem, tak se ho bratr zeptal, jak to snáší, protože ona prý nikdy nebyla dobrá řidička. Jen se tomu zasmál a nekomentoval to.
Dorothy byla štíhla šmrncovní dáma, skoro devadesátiletá. Měla krásné boty, květované, mladistvé, šaty, decentní make up a blonďatou paruku. Oba dva byli milí, společenští a opravdu zajímaví lidé.
Živě se zajímali odkud jsem. Když jsem řekla že z Čech, Denis se upřímně zaradoval. I Dorothy se zaradovala. No hurá, konečně někdo z Čech, někdo, kdo jim řekne, kdy tam mají státní svátek. Řekla jsem jim že 28. října a nedalo mi to a zeptala jsem se, na co to potřebují vědět.
“Já mám doma českou vlajku” povídá Denis “a já jí chci vyvěsit až budete mít státní svátek a konečně to budu moct udělat!” Jeho nadšení nezchladila ani Dorothy, která povídala, že je zvědavá, jestli Denis to datum udrží v hlavě. On prý možná ne, ale spoléhá na ní. Ještě si nechali podrobně vysvětlit proč se státní svátek slaví zrovna v ten den a jak to oslavujeme.
Zeptala jsem se kde vzali českou vlaku. Na to se oba na sebe spiklenecky podívali a začali se smát. Prý je to na dlouhé vyprávění a tak možná příště. No, ale určitě ji vyvěsí. A kdy že to? Ano 28. října.
Zamyslela jsem se nad sebou, nemám doma žádnou vlajku, ani českou, ne to ještě nejakého jiného státu. Z dob povinného vyvěšování naší a ruské vlajky za minulého režimu jsem si odnesla nechuť cokoliv vyvěšovat kamkoliv. Ale i tak by mě nikdy nenapadlo si vyvěsit něčí vlajku, když tam mají státní svátek. Bydlím v pohraničí, tak třeba Němce bych potěšila. Vyvěšuje se vlajka za Tibet a i to jde mimo mě. Ne že bych jim nefandila, jen necítim potřebu se k tomu vymezovat.
Každopádně Denis mi s tím jeho vyvěšováním zamotal hlavu. Datum jsem jim pro jistotu napsala na papír, který, jak předpokládám, do října někam dobře založí.
Ještě než odešli, tak mi s nadšením sobě vlastním vylíčili, jak moc se těší na jejich plavbu kolem Norska. Tam se chystají příští týden. Mořské nemoci se nebojí, v Norsku ještě nikdy nebyli a určitě to bude úžasný zážitek. Upřímně jsem jim to přála a vlastně jim to přeji, protože teď někdy by se tam měli chystat.
Odešli svěžím krokem, bez berlí, s úsměvem na rtech. Nasedli do auta a Dorothy při couvání málem narazila do stromu. Mě po nich zůstal krásný pocit. Ti lidé mají velmi intenzivní život, sdílejí ho společně a evidentně si užívají.
Tak ať jim to ještě hodně dlouho vydrží.
Marketa Kadhi
Německy snadno a rychle - aneb o vděčnosti
Ačkoliv bydlím kousek od německých hranic, němčině jsem se celý život vyhýbala. Vzhledem k příhraničnímu styku jsem nějakým výrazům přeci jenom neunikla, ovšem zdaleka to nebylo dostačující.
Marketa Kadhi
Telefonát - aneb jen se tak vypsat z pocitů
Zazvonil mi telefon, číslo bez identifikace volajícího. Ten hovor jsem přijala. Pán se představil jménem, hodností a že je z policie jistého města. Omlouval se, že sám neví, komu volá. Byl zdvořilý a určitě to nebylo jednoduché.
Marketa Kadhi
Očima Češky v UK - návrat, aneb o královské rodině se nežertuje
Po půl roce jsem se vrátila do UK, Vcelku se tu toho moc nezměnilo. Přiletěla jsem v době, kdy se zrovna narodil sedmý následník trůnu, vrcholily debaty o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a libra mírně posílila.
Marketa Kadhi
Švýcarský Velký bratr
S Velkým bratrem je to tak, že si jeho přítomnost uvědomíme v té nejnečekanější situaci, nejen ve formě kamer na ulicích, v restauracích a skenování naší činnosti na internetu.
Marketa Kadhi
Setkání se starostou
Po více než šesti letech v Anglii jsem se vrátila zpátky do České republiky - tedy domů. Těšila jsem se, to ano, jen je otázka, co tu budu dělat, myšleno čím se tu budu živit. A tak začala má pracovní anabáze.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii X - Na závěr
Moje mise v Anglii končí a tak také končím své postřehy z ostrova. Co říci na závěr o této krásné zemi? Něco o Londýnu, o jejich gastronomii, nebo o lidech? Prožila jsem tu hezké chvíle a třeba se sem vrátím.
Marketa Kadhi
Zákon o léčivech - Paragraf 83, odstavec 3 kontra odstavec 2
V poslední době jsem si všimla, že se hodně lidí vymezuje proti hypotetickým problémům, které teoreticky mohou, ale také nemusí nastat. Národ je zabaven a legislativa si mezi tím v tichosti dělá co chce.
Marketa Kadhi
Světlo na škorpióny
Již jsem psala, že můj manžel pochází z jisté země od Středozemního moře. Jezdíme tam docela často, čas trávíme s jeho rodinou v jejich domku v jedné vesnici. Vůbec mě nenapadlo, že je to mezi škorpiony.
Marketa Kadhi
Masturbační výzkum
Ačkoliv zprávy cíleně nesleduji, přesto se snažím zůstat v obraze. Za tímto účelem si čtu zprávy na internetu. Některé mě překvapí, ovšem většinu hned zapomenu. Zpovzdálí tak sleduji, čím národ žije.
Marketa Kadhi
Napříč prostorem a časem
Slovní spojení “Napříč prostorem a časem” jsem si vypůjčila z mého oblíbeného seriálu Červený trpaslík. Tam se sice jednalo o souboje, ale nemusí jít jen o ně.
Marketa Kadhi
Jak jsem realizovala facebookové výzvy
Facebook je silný fenomén naší doby. Čas od času se tam objeví nějaká výzva - Sdílejte,... Pomožte,... Zaplaťte,... Podepište,... Zúčastněte se,... Obvykle mě tato sdělení ponechávají chladnou, ačkoliv existují výjimky.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VIII - Bazény
V Anglii je hodně věcí podobných jako u nás a hodně věcí je jiných. Některé vnímám pozitivně, jiné méně.
Marketa Kadhi
Když vtip se stane skutečností
Možná jste viděli ten vtip, jak stará babička sedí na gauči a její stařičký manžel shrbený a o holi, oblečen do kabátu, odchází z místnosti a říká jí: “Ráno mě nečekej, cestou z noční se stavím u doktora pro léky.”
Marketa Kadhi
Půlnoční vlak
Úroveň Českých drah je nepochybně na vyšší úrovni než byla před pár lety. Já to tak vidím, ikdyž se mnou třeba nebude někdo souhlasit. Papír na toaletách, přiměřeně čisto, lepší dojezdové časy a neuvěřitelně slušní průvodčí,.....
Marketa Kadhi
Den "blbec"
Možná to znáte také, Skoro každý má někdy den, kdy se nic nedaří a nepříjemnosti se hromadí a málo kdy zůstane jen při jedné.
Marketa Kadhi
Prodala jsem dům
Bylo to snad jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale stalo se. Prodala jsem dům, který jsem zdědila po rodičích a kde jsem prožila většinu svého dosavadního života.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VII - Svědkové Jehovovi
Není jich zas tak moc, ale jsou po celém světě, tak proč jsem byla překvapená, když dorazili i do naší vesnice? Asi proto, že se jedná o vesnici nejvesnicovatější a my bydlíme v části, která je i na místní poměry dost odlehlá.
Marketa Kadhi
Prosím tě, už mi nevolej
Moderní technologie výrazně usnadnily komunikaci mezi lidmi. Doba, kdy na návsi nebo na sídlišti byla jedna telefonní budka, je naštěstí nenávratně pryč. A tak se v této souvislosti objevují i některé patologické faktory.
Marketa Kadhi
Reklamy
Tématu reklam odolávám velmi dlouho. Předpokládám, že vše už bylo řečeno. Jsou dobré, lepší a pak také absolutní škvár. Jen jsem zvědavá, kam až tento fenomén zajde.
Marketa Kadhi
Jak jsem si myslela, že ho znám
Máte kamarády, známé, myslíte si že je znáte a pak nastane situace, kdy zjistíte, že vlastně nevíte vůbec nic.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x