Světlo na škorpióny
Normálně jsem se tam pohybovala a v klidu si užívala atmosféru toho místa. Doma se mě lidé často ptali, zda se nebojím škorpiónů, když tam tak často jezdím. Velice přesvědčivě jsem tvrdila, že tam žádní nejsou, ano, možná někde ve vnitrozemí, kde není civilizace, ale rozhodně ne mezi lidmi. Ach, jak se člověk občas mýlí!
Při poslední návštěvě jsem rodině ukazovala fotky v telefonu. To je teď takový fenomén, že jsem mu podlehla i já. Fotím všecko a raději dvakrát, s tím, že to jednou protřídím. Jednou,....
Došli jsme až na obrázek krásného exempláře samičky pokoutníka domácího, což je asi pěti a možná že i osmi centimetrový pavouk. Přišla za mnou v noci do pokoje. Bez pozvání, tak jsem si vyfotila, dala na FB - jak jinak a vyhodila. Synovci a neteře si to prohlíželi, volali rodiče, mé švagry a švagrové, aby to taky viděli. Do toho přišel můj manžel a povídá “ Takové pavouky tu nemáme, ale zato tu máme škorpióny.” “No jo, někde v divočině.” “V žádné divočině, tady u nás, okolo domu a jejich kousnutí je fakt nebezpečné.” Jeho sestra se toho hned chytla a že prý mi je ukážou, že ve dne jsou zalezlí, ale teď, v noci, je můžeme vidět. To toho asi v noci uvidím, myslela jsem si. Jenže oni na ně mají speciální světlo, které svítí modře a v tomto světle škorpióni září jasně zelenou barvou. Vyšli jsme ven a pod speciálním modrým světlem jsem viděla, že se to tam škorpióny jenom hemží. Obešli jsme dům a škorpióni byli v každé spáře a pod každým drnem. Malí, velcí a prý ty největší vymlátili včera. A já si tam roky chodím jen tak v sandálkách, nic zlého netuše! Nebyli jen na jednom místě a to na místě, kde se krmí venkovní kočky. Škorpióni prý kočky nemají rádi protože je žerou. Při představě, jak kočka chroupe škorpióna, jsem trochu nedůvěřivá, nicméně pokud ano, jsou to další plusové body pro kočky. Já vím, že pro některé národy jsou pouliční kočky velmi důležité, neboť udržují na přijatelné úrovni krysí populaci, která by rychle převzala jejich místo v okolí odpadkových košů. A teď ještě ta jejich důležitá role při odpuzování škorpiónů. Příště jim přinesu nějaké pamlsky. Myslím tím - kočkám.
Hodilo by se mi takové světlo na lidi. Bylo by hezké, kdyby mi pomohlo odhalit ty zákeřné, zlé, manipulativní, nepřející a podobně, dřív, než si s nimi zadám. O tom už byla natočena spousta filmů a hlavně pohádek.
Škorpióny jsem vyfotila, dala na FB, jak jinak a dál se jich nebojím, neboť jak praví staré přísloví, “Koho mají pověsit, ten se neutopí.” Za minulých pět let měli škorpióni příležitost mě kousnout hodně krát a když to neudělali doteď, tak už to neudělají asi nikdy.
Marketa Kadhi
Německy snadno a rychle - aneb o vděčnosti
Ačkoliv bydlím kousek od německých hranic, němčině jsem se celý život vyhýbala. Vzhledem k příhraničnímu styku jsem nějakým výrazům přeci jenom neunikla, ovšem zdaleka to nebylo dostačující.
Marketa Kadhi
Telefonát - aneb jen se tak vypsat z pocitů
Zazvonil mi telefon, číslo bez identifikace volajícího. Ten hovor jsem přijala. Pán se představil jménem, hodností a že je z policie jistého města. Omlouval se, že sám neví, komu volá. Byl zdvořilý a určitě to nebylo jednoduché.
Marketa Kadhi
Očima Češky v UK - návrat, aneb o královské rodině se nežertuje
Po půl roce jsem se vrátila do UK, Vcelku se tu toho moc nezměnilo. Přiletěla jsem v době, kdy se zrovna narodil sedmý následník trůnu, vrcholily debaty o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a libra mírně posílila.
Marketa Kadhi
Švýcarský Velký bratr
S Velkým bratrem je to tak, že si jeho přítomnost uvědomíme v té nejnečekanější situaci, nejen ve formě kamer na ulicích, v restauracích a skenování naší činnosti na internetu.
Marketa Kadhi
Setkání se starostou
Po více než šesti letech v Anglii jsem se vrátila zpátky do České republiky - tedy domů. Těšila jsem se, to ano, jen je otázka, co tu budu dělat, myšleno čím se tu budu živit. A tak začala má pracovní anabáze.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii X - Na závěr
Moje mise v Anglii končí a tak také končím své postřehy z ostrova. Co říci na závěr o této krásné zemi? Něco o Londýnu, o jejich gastronomii, nebo o lidech? Prožila jsem tu hezké chvíle a třeba se sem vrátím.
Marketa Kadhi
Zákon o léčivech - Paragraf 83, odstavec 3 kontra odstavec 2
V poslední době jsem si všimla, že se hodně lidí vymezuje proti hypotetickým problémům, které teoreticky mohou, ale také nemusí nastat. Národ je zabaven a legislativa si mezi tím v tichosti dělá co chce.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii IX - Státní svátek v Čechách
V Anglii jsem potkala hodně zajímavých lidí a k napsání blogu mě přimělo až setkání s Denisem a Dorothy. Denisovi je 95 let a jeho manželce Dorothy prý asi o 6 méně. Letos jsou spolu 65 let
Marketa Kadhi
Masturbační výzkum
Ačkoliv zprávy cíleně nesleduji, přesto se snažím zůstat v obraze. Za tímto účelem si čtu zprávy na internetu. Některé mě překvapí, ovšem většinu hned zapomenu. Zpovzdálí tak sleduji, čím národ žije.
Marketa Kadhi
Napříč prostorem a časem
Slovní spojení “Napříč prostorem a časem” jsem si vypůjčila z mého oblíbeného seriálu Červený trpaslík. Tam se sice jednalo o souboje, ale nemusí jít jen o ně.
Marketa Kadhi
Jak jsem realizovala facebookové výzvy
Facebook je silný fenomén naší doby. Čas od času se tam objeví nějaká výzva - Sdílejte,... Pomožte,... Zaplaťte,... Podepište,... Zúčastněte se,... Obvykle mě tato sdělení ponechávají chladnou, ačkoliv existují výjimky.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VIII - Bazény
V Anglii je hodně věcí podobných jako u nás a hodně věcí je jiných. Některé vnímám pozitivně, jiné méně.
Marketa Kadhi
Když vtip se stane skutečností
Možná jste viděli ten vtip, jak stará babička sedí na gauči a její stařičký manžel shrbený a o holi, oblečen do kabátu, odchází z místnosti a říká jí: “Ráno mě nečekej, cestou z noční se stavím u doktora pro léky.”
Marketa Kadhi
Půlnoční vlak
Úroveň Českých drah je nepochybně na vyšší úrovni než byla před pár lety. Já to tak vidím, ikdyž se mnou třeba nebude někdo souhlasit. Papír na toaletách, přiměřeně čisto, lepší dojezdové časy a neuvěřitelně slušní průvodčí,.....
Marketa Kadhi
Den "blbec"
Možná to znáte také, Skoro každý má někdy den, kdy se nic nedaří a nepříjemnosti se hromadí a málo kdy zůstane jen při jedné.
Marketa Kadhi
Prodala jsem dům
Bylo to snad jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale stalo se. Prodala jsem dům, který jsem zdědila po rodičích a kde jsem prožila většinu svého dosavadního života.
Marketa Kadhi
Očima Češky v Anglii VII - Svědkové Jehovovi
Není jich zas tak moc, ale jsou po celém světě, tak proč jsem byla překvapená, když dorazili i do naší vesnice? Asi proto, že se jedná o vesnici nejvesnicovatější a my bydlíme v části, která je i na místní poměry dost odlehlá.
Marketa Kadhi
Prosím tě, už mi nevolej
Moderní technologie výrazně usnadnily komunikaci mezi lidmi. Doba, kdy na návsi nebo na sídlišti byla jedna telefonní budka, je naštěstí nenávratně pryč. A tak se v této souvislosti objevují i některé patologické faktory.
Marketa Kadhi
Reklamy
Tématu reklam odolávám velmi dlouho. Předpokládám, že vše už bylo řečeno. Jsou dobré, lepší a pak také absolutní škvár. Jen jsem zvědavá, kam až tento fenomén zajde.
Marketa Kadhi
Jak jsem si myslela, že ho znám
Máte kamarády, známé, myslíte si že je znáte a pak nastane situace, kdy zjistíte, že vlastně nevíte vůbec nic.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x