Zákon o léčivech - Paragraf 83, odstavec 3 kontra odstavec 2

V poslední době jsem si všimla, že se hodně lidí vymezuje proti hypotetickým problémům, které teoreticky mohou, ale také nemusí nastat. Národ je zabaven a legislativa si mezi tím v tichosti dělá co chce.

Nejsem farmaceut tak jsem Zákon o léčivech jen kvitovala v tom smyslu, že je dobře, že taková věc je legislativně upravena. Vůbec mě nenapadlo ho studovat a přemýlet nad tím, co to pro mě znamená, dokud jsem se s tím, respektive s paragrafem 83/3, nesetkala na vlastní kůži.

Nechodím k lékařům, neužívám léky, ovšem jsou tu výjimky potvrzující toto pravidlo. Letos jsem se na dovolené stala obětí klimatizace. Zatímco na pláži byly teploty nad 40 stupňů, jen moře mělo 30 C, tak v jídelně to bylo sotva 18 C. Nedalo se vyhnout studeným nápojům a tak jsem se pořádně zahlenila. Kašlala jsem už na dovolené a kašlala i po návatu a kdo mě slyšel, tak se toho kašle hrozil. Všichni mi říkali, abych šla k doktorovi, jako kdyby ten za to mohl. No, ale když jsem se několik nocí kvůli kašli nevyspala, rozhodla jsem se doktora vyhledat.

Lékařka na pohotovosti mě vyšetřila a řekla, že mi napíše léky, které budu užívat každých 12 hodin. A protože je večer, tak abych je měla co nejdříve, že mi dá dvě tablety, jednu si mám vzít hned a jednu ráno a pak si mám jít léky vyzvednout.

Potud je všechno v pořádku. Ráno jsem tedy zašla do lékárny a léky si vyzvedla. Že jsem si je bezmyšlenkovitě vzala je jen můj problém. No, zkrátka mě nenapadlo si to v lékárně překontrolovávat a lékové krabičky neznám. Prostě dostala jsem jiný lék, který jsem začala užívat. Vypadal jako ten, co jsem dostala na pohotovosti. Že se nejdená o ten samý, který jsem měla na receptu, jsem si všimla asi za dva dny.

Nedojde k nějaké kontraindikaci, když smíchám dva různé leky? Hned jsem se vrhla na studování přiloženého letáku. Ještě že jsem si ho, dle na něm uvedených instrukcí, schovala, abych jej mohla číst příště. Na internetu jsem si našla ten který jsem dostala na pohotovosti. Účinná látka stejná, tak snad snad s těmi ostatními se tělo nějak srovná.

Proč mi to ale v té lékárně neřekli?? Proč mě neupozornili, že mi dávají jiný lék?? Vždyť to je snad věc, se kterou bych měla souhlasit, ne? Byla jsem svědkem, jak lékárnice pacientovi vysvětlovala, že sice má na receptu napsán jistý lék, ale ona mu navrhuje jiný, který účinkuje stejně, je na něj menší doplatek, nemá nežádoucí účinky a já nevím co ještě. Čekala, až jí to pacient odsouhlasí. Proč to takhle neproběhlo u mě? Smí se to vůbec? A pokud ano, je to etické?

Napsala jsem tedy e-mail do zmíněné lékárny a obdržela jsem vcelku slušnou odpověď. V úvodu a závěru se mi omluvili, že mi to tedy vysvětlit mohli. V bodě č. 1) mě uklidnili, že se jedná o podobné léky a že se nemám žádné interakce obávat. V bodě č 2) mi sdělili, že lege artis jednali podle zmíněného Zákona o léčivech paragraf 83 odstavec 2, kde žádný souhlas pacienta se záměnou léku není vyžadován. V bodě 3) uvedli, že předepsaný lék neměli na skladě a ten jiný mi vydali aby u mě nedošlo k prodlení, protože můj stav byl urgentní. To jim moc neberu, protože 50 metrů na kteroukoliv stranu od nich jsou jiné lékárny a v některé bych se určitě chytla. To si také myslím, že je ten důvod, proč mi nic neřekli. (jen dohad)

Našla jsem si tedy zmíněný Zákon o léčivech a zde se ve zmíněném paragrafu praví:

Nemá-li farmaceut léčivý přípravek předepsaný lékařem k dispozici a je-li nezbytné jeho okamžité vydání, vydá jiný léčivý přípravek odpovídajících léčebných vlastností, který má k dispozici. Prováděcí právní předpis stanoví případy, kdy je nezbytné okamžité vydání léčivého přípravku, a rozsah nahrazení předepsaného léčivého přípravku

Skutečně zde o nějaké informovanosti není ani slovo. Lege artis, tedy v pořádku.

Při té příležitosti jsem si přečetla i odstavec 2. Tady se mluví nejen o informovanosti, ale i o souhlasu při záměně léků v lékárnách. To se může dít, pokud lékař na recept vysloveně nenapíše “NEZAMĚŇOVAT” pacient je informován a souhlasí s tím.

Ovšem v naléhavých případech platí odstavec č. 3, kdy informovanost není potřebná. Prosím, zdá se to postavené na hlavu jenom mě? Jak jsem naléhavá, když po vlastních dojdu do lékárny? Ano, dejme tedy tomu, že u mě to naléhavé bylo.

Takže platí, že když mi bude chtít farmaceut nahradit třeba Paralen Paracetamolem, tak mě musí informovat o tom, jaký je mezi nimi rozdíl a já s tím musím souhlasit, kdežto třeba antibiotika mi může dát která chce a má zrovna na skladě.

Legální to tedy je a teď se vrátím k té druhé části otázky - je to etické?

V poslední době pořád podepisuji nějaké souhlasy se vším možným. Naposledy na 5 stránkách v bance, také na poště jsem podepsala dva papíry souhlasu, jeden pro mě a jeden si nechali.

Kdybych se dostala do naléhavé zdravotní situace, tak nemusím souhlasit s ničím? A to ani doktor, který o mém naléhavém případě rozhoduje?

Přijde mi, že něco je tu špatně.

Kašlat jsem přestala a tak se nadále vrátím ke svému železnému zdraví.